Joseph Haydn věděl, že vážnost a humor se v hudbě mohou potkat v jediné větě — a dokázal to. Ve Scherzandu č. 2 se směje, v Cembalovém koncertu č. 4 září vynalézavostí a když v Symfonii č. 45 „Na odchodnou“ nechává muzikanty jednoho po druhém odcházet z pódia, dokazuje, že i ticho má svou melodii. Vojtěch Spurný a Filharmonie Hradec Králové nás zavedou k Haydnově radosti z tvoření a připomenou, že hudba má být především živá.
Joseph Haydn (1732–1809)
Scherzando č. 2 C dur Hob. II:34 (–1765 [okolo 1761?])
Joseph Haydn (1732–1809)
Cembalový koncert F dur Hob. XVIII:3 (–1771 [– okolo 1766?]
Joseph Haydn (1732–1809)
Symfonie č. 45 fis moll Hob. I:45 – „Na odchodnou“ (1772)
Filharmonie Hradec Králové
Vojtěch Spurný dirigent, cembalo
4x filharmonická camerata